Reakce okolí.

   Často se mě kamarádi, známí dokonce i náhodní lidé ptají: "A to se jako nebojíš?!". Bývá to dokonce jedna z prvních otázek...většinou se nenechám příliš rozhodit, vybavím si kamarády, co jedou ještě do exotičtějších míst, noční procházku pražským Šervůdem a pronesu něco ve smyslu: "Však to je ještě taková Evropa, ne?", zůstávám zkrátka nad věcí. Pravda je taková, že nejvíc se bojím cesty. Bloudit na letišti sama a ve dvou, to je totiž obrovský rozdíl, natož pak prošvihnout let! Mnozí z vás vědí, že mám Ruzyni, doslova na doslech, ovšem vzhledem k tomu, že mi to z Istanbulu všechno potvrdili teprve v půli června, sehnala jsem cenově přijatelnou letenku až z Vídně. Nikdy jsem tam nebyla, neumím německy a nemám téměř žádné zkušenosti s létáním. Perfektní předpoklad pro nějaký průšvih. Držte mi pěsti.

 Nicméně mě to přivedlo na myšlenku vypátrat si, kam se tedy dá to Turecko zařadit? Co se geografie týče, tak mapa říká naprosto nekompromisně následující: 3% území náleží Evropě, zbývajících 97% Asii. Ups, to jsem byla poněkud vedle! No, co se dá dělat.. větou: "Vždyť to je ještě Evropa, to je v pohodě :-) ", už se zkrátka neukonejším. Život jde dál, těším se pořád stejně, tak co. Hranice probíhá Istanbulem, Evropská část na západě nese matoucí název Východní Thrakie a Asijská část se nazývá Anatólie. Tato území zde odděluje Bosporská úžina, která naopak spojuje Marmarské a Černé moře a další hranicí jsou, o něco jižněji, Dardanely. Istanbulský Bospor je velká lodní dopravní křižovatka a navíc je úžina v současné době překlenuta dvěma mosty a třetí se buduje. Ten novější most stojí v nejužším místě a měří 700 metrů, jeho maximální šířka je ovšem 3,5 kilometru. Dle mezinárodní dohody Bosporská úžina Turecku patří, ale s tím, že umožní ostatním lodní dopravu. Na druhou stranu, co se smýšlení Turků týče, tak se podle všeho hlásí spíše k Evropě.

   Zato okolí se bojí něčeho úplně diametrálně odlišného, neboť další věta, kterou mě okolí častuje, zní: Hlavně se tam proboha nezamiluj! Ti Turci ti určitě nedaj pokoj!" K tomu můžu jen dodat, že se mi ty jejich kníry stejně nelíbí ;-) Tak snad to prve neříká každá.

   Tak a zbývá 8 hodin do odjezdu a já už mám dva články. Obávám se, že tohle tempo mi nevydrží, ale budu se snažit podávat zprávy aspoň jednou nebo dvakrát do týdne. Merhaba!